O zámku

Na sklonku 17. století (1697) bylo štěnovické panství prodáno jeho majitelem Jindřichem Antonínem Henigarem ze Seeberka hraběnce Anně Dorotě Schirndingu. Když přišla Anna Dorota do Štěnovic, jistě již nebyla k obývání tvrz postavená kdysi rodinou Pernklů ze Šenrajtu, a tak bylo potřeba vybudovat nové panské sídlo, které by odpovídalo požadavkům na bydlení v době vrcholného baroka. Zámek na levém břehu řeky Úhlavy ale nová majitelka panství Anna Dorota ze Schirndingu s velkou pravděpodobností nedostavěla, začala-li vůbec sama stavět. Na začátku 20. let 18. století již vlastnila Štěnovice její příbuzná Marie Rozina, rozená Winklerová z Heimfeldu. Ta byla od roku 1718 vdovou po Jindřichu Sigmundovi ze Schirndingu. Lze předpokládat, že Marie Rozina přišla do Štěnovic vzápětí po manželově smrti a stavbu zámku dokončila. Na klenáku portálu vstupu do zámku je letopočet 1723 a sdělení, že zámek dala postavit právě Marie Rozina. Předpokládá se, že zámek projektoval významný plzeňský stavitel Jakub Auguston mladší.

Jedná se o obdélnou jednopatrovou stavbu se zaoblenými rohy. Uprostřed jižní stěny stavby vystupuje vyšší hranolová věž. Okna zámku jsou zdobena nadokenními římsami. Vstupní prostor zámku má zaklenutou valenou klenbu, která přechází do předsíně před zámeckou kaplí. Ta byla vybudována v přízemí věže. Do prvního patra zámku stoupá schodiště až do velké předsíně, ze které se do stran rozbíhají chodby. Největší prostor zámku je tvořen ústředním sálem, jehož okna jsou obrácena na jih k řece. K výzdobě interiéru zámku přispěly i fresky plzeňského barokního malíře Antonína Josefa Luxe. Marie Rozina okrášlila zámecký park třemi barokními sochami světců: sv. Ivo, sv. Josef, sv. Florián. Pískovcové sochy světců byly vytvořeny v 1. polovině 18. století. Jsou umístěny na vyšších soklech před západní zdí zámku. Na soklech jsou velmi dobře patrny alianční znaky Schirndingů a Winklerů z Heimfeldu.

Ve 40. letech 18. století bylo štěnovické panství prodáno ovdovělé hraběnce Terezii Pöttingové, rozené Michnové z Vacínova. Ta se zasloužila o vybudování kostela sv. Prokopa, při kterém byl zároveň založen i malý klášter řádu trinitářů. Hraběnka Pöttingová pobývala na štěnovickém zámku a hospodářská situace jejího panství byla velmi dobrá. Po smrti hraběnky Terezie Pöttingové získal dědictvím štěnovické panství její příbuzný z rodiny Michnů z Vacínova. Byl jím Karel hrabě Michna z Vacínova. V letech, kdy na štěnovickém zámku byl usazen Karel Michna z Vacínova a jeho žena Johanna, se na panství rozrůstala i židovská komunita, protože majitelé panství byli k Židům velmi vstřícní. Na pískovcovém soklu kříže před dnešním vstupem do zámeckého parku je dosud zřetelný rodový znak Michnů z Vacínova s datem 1789. Pravděpodobně v letech 1796 až 1797 prodala ovdovělá hraběnka Johanna Michnová z Vacínova štěnovický majetek včetně zámku zámožné měšťanské plzeňské rodině Matyáše Leštiny. Rodina Leštinova vlastnila Štěnovice do poloviny 30. let 19. století (pravděpodobně do roku 1833).

Novým majitelem panství se stal hrabě Vojtěch Mladota ze Solopysk. Rodina se usadila na štěnovickém zámku, kde se jim narodily děti: František, Vojtěch, Christian. Podle štěnovických matrik lze předpokládat, že Mladotové odešli ze Štěnovic kolem roku 1842.

Jen krátce na dobu několika let se stal majitelem panství Ferdinand rytíř z Weissenbachu a jeho žena Antonie Magdalena Josefa, rozená hraběnka z Trauttmansdorffu. Štěnovice zůstaly v majetku jejich rodiny až do roku 1851. V polovině 19. století dochází v rakouské monarchii k zásadním změnám společenským, které se týkaly i státní správy. Štěnovické panství se stalo velkostatkem.

Johann Anton Edler von Starck koupil štěnovický velkostatek v roce 1851. Sídlem nového majitele se stal zámek, ale samotný Johann Anton Edler von Starck ze zámku neučinil rodinné sídlo, ale spíše sloužil zámek správě velkostatku. Johann Anton zaměřil svou činnost především k hornictví a k chemickému průmyslu, a proto pobýval většinou na majetcích severního Plzeňska. Velkostatek Štěnovice v době dvacetiletého vlastnictví von Starcka vzkvétal zemědělskou výrobou a stavební činností.

Na začátku 70. let 19. století (1872) se rozhodl J.A.Edler von Starck Štěnovice opustit. Dobře udržovaný zámek a prosperující velkostatek byl prodán rodině Jana Antonína Fritsche. Od roku 1889 až do roku 1899 vlastnil velkostatek bratr J.A. Fritsche, kterým byl JUDr. Ludvík Fritsch. Ten se především zasloužil o slávu štěnovického pivovaru. Stavebně se dotkl i samotného zámku. V roce 1891 přistavěl věž a umístil zde čtvrťový hodinový stroj firmy Hainz, který byl zakoupen na Jubilejní výstavě v Praze.

S koncem 19. století (1899) přišel do Štěnovic Šebestián Klička a působil ve Štěnovicích až do své smrti v roce 1910. Lze říci, že v době vlastnictví velkostatku rodinou Kličkovou dosáhl velkostatek nebývalého hospodářského rozkvětu. Zámek se díky kulturním zájmům Šebestiána Kličky stal místem setkávání kulturní veřejnosti.

Posledním majitelem velkostatku se stal v roce 1913 Josef Vykoukal. Ten byl znám nejen jako výborný hospodář, ale také jako politik. Byl poslancem Moravského zemského sněmu. Po jeho smrti v roce 1927 přešel štěnovický majetek včetně zámku, sídla rodiny, na jeho ženu Bertu a syny Karla a Jaroslava. Ti hospodařili ve Štěnovicích až do roku 1948.

Teprve v letech 1991 až 1992 byl štěnovický velkostatek a veškerý majetek vrácen původním majitelům. Jaroslav Vykoukal ovšem neuvažoval o tom, že by se do Štěnovic vrátil. Zámek byl prodán v roce 1994, majitelem se stal pan Krejčí. Po závažných vnějších i vnitřních úpravách a opravách zámku rodina Krejčova začala zámek obývat. Protože ale pan Krejčí zemřel, rozhodla se ovdovělá paní Krejčová zámek v roce 2017 prodat. Majitelem se stal Ing. Pavel Maličký. Po tři roky, kdy byl zámek v jeho vlastnictví, se zámek nijak neopravoval. Poté byl zámek v roce 2021 prodán současnému majiteli Pavlu Šndelářovi, který zámek obývá se svou rodinou a za krátkou dobu několika měsíců již stačili vykonat mnoho práce pro to, aby mohl zámek naplňovat označení kulturní památky a také začal sloužit veřejnosti. V přízemí zámku je instalována expozice starých fotografií štěnovického velkostatku. Na zámku se již pořádají kulturní akce a je možné si pronajmout zámecký park a přízemí zámku pro konání svateb a společenských akcí.

PhDr. Alena Vlčková
kronikářka obce

Zámek Štěnovice

O zámku